Posláním těchto pravidel je umožnit všem, kdo se chtějí
pokládat za Krhúty, a to vědomě, živelně nebo z přinucení, plné národní
vyžití. Mají být vodítkem a inspirací, příspěvkem k vytvoření smělých
výdobytků na poli národního obrození, které zdárně započalo r. 1957 na záchodku
v hotelu Bílá růže v Písku a navazuje na burcování a odkaz velkých avatárů
Krombožince Lilibínského, T. R. Fielda-Šumavanského a Ervína Moroně Hrycha,
proroků to Lomikela, boha potrubí a kanálů.
Ideovým pojidlem Krhútů je Prakršno, známé ve světě jako
věda o kmihu, motání a cucích, tmelící národ ve volné souručenství
věrozvěstů, hordubalů, raplů a honimírů všeho druhu, vycházející z bezpečně
dosažené etapy pospolně-druhobytné společnosti se silnými rodovými prvky. Všichni
Krhúti se zpravidla dělí do čtyř prastarých rodů, pocházejících od významného
dědka. Je to rod Moroňů (přiznávající barvu černou), Krombožinců (bílou),
Klátinců (červenou) a Dršků (modrou). Orodování se provádí losem a
příslušníci se pokládají za příbuzné. V čele rodů stojí hordubalové nebo
bujaři.
Krhúti se pokládají za prapůvodní obyvatele české kotliny,
kteří se s Čechy asi-milovali, ale nepodlehli přemyslovské centralizaci, byť měla
charakter nájezdů nebo besed se čtenáři, nebo neměla charakter vůbec. Čech s
Krhútem se dorozumí občas, Krhút s Čechem jen tehdy, když chce. S Moravanem se
domlouvá Krhút s pomocí prostřednice, se Slovákem pomocí krajnice.
1. Krhútem se může stát kdokoli, pocítí-li nutkavou potřebu.
2. Krhúti jsou povinni vyznávat Prakršno, milovat avatáry a občas si trhnout
nohou.
3. Krhúti mají právo vyznávat Prakršno, být milováni avatáry a občas si
trhnout nohou.
4. Krhútský národ se nachází všude tam, kde se nachází.
5. Při krhútských jednáních rozhoduje o sporných případech sprostá většina.
6. Hlavou národa je Smrtipes avatár boha Lomikela, který je pokládán za pozemské
vtělení Lomikelovo a je proto nedotknutelný, nesvéprávný a za jeho přečiny je
trestán vždy někdo jiný.
7. Avatár je povinen být praraplem.
8. Avatárská stolice se může uprázdnit:
a) ztrátou avatára ,
b) poděkováním avatára,
c) zdařilým povstáním.
9. Novým avatárem se stává služebně nejstarší a nejzasloužilejší z
věrozvěstů.
10. Avatár zastupuje národ ve st yku se zahraničím, ale moc jej nereprezentuje.
11. Věrozvěsti jsou voleni podle patentního klíče, a to bud' jako zajímavá
individua, nebo jako představitelé malebných skupin.
12. Název věrozvěst zní hrdě, je doživotní a nemůže být zcizen.
13. Věrozvěst je povinen být raplem.
14. Věrozvěst je moudrý: je automaticky pokládán za moudrého i tehdy, je-li úplný
blbec.
15. Věrozvěsti pomáhají avatárovi spravovat národ v neděli a ve svátek a to
měkkou rukou.
16. Hordubalové neboli bujaři jsou rodoví náčelníci stojící nebo sedící v
čele rodů.
17. Jsou obdařeni takovou autoritou, jakou si zaslouží.
18. Hordubalové (bujaři) hájí členy svého rodu před avatárem, soudy, sudičkami,
nactiutrhači a provokatéry.
19. Hordubal (bujar) nemusí být ani raplem, nemusí být ani moudrý, ani blbec.
20. Hordubalové pomáhají avatárovi spravovat národ ve všední dny, a to tvrdou
rukou.
21. Každá sešlost shromážděných Krhútů je národní sešlostí.
22. Národní sešlost schvaluje výplody a nápady avatárů, věrozvěstů a hordubalů,
nebo je neschvaluje, nebo je nejednotná podle malebných skupin, jež vytváří.
23. Národní sešlost volí věrozvěsty a hordubaly tajemně, losem, rovnou nebo
šejdrem.
24. Národní sešlost bdí nad čistotou Prakršna a k uctívání bohů mu slouží
litvy, které pronáší hordubal Krombožinců.
25. Národní sešlost bdí nad čistotou národa a k uctívání avatárů mu slouží
poklony, které pronáší hordubal Moroňů.
26. Vědeckou krhútskou hodností je hodnost rapla. Může s jím stát kdokoli, kdo
prostudoval Krhútskou kroniku a před jakoukoli komisí odpověděl úspěšně na tři
otázky z jej ího obsahu.
27. Nejvyšší vědeckou hodností je hodnost prarapla. Může se jím stát kdokoli, kdo
napsal Krhútskou kroniku (nebo jinou odbornou práci stejného významu pro národ).
28. Čestnou odměnou za zásluhy o národ je titul vavřince státní ceny Bohdana
Šumavanského, který uděluje avatár nebo věrozvěsti na návrh boha Lomikela.
29. O udělení trestu rozhoduje sbor sudiček, kterým předsedá hordubal Dršků nebo,
v jeho nepřítomnosti, jakýkoli Drška.
30. Krhútům mohou být uděleny tyto tresty:
a) smrt (pro nepatrnost trestu se neuděluje)
b) šestinedělí v opuce (pouze za zcizení střibuchu rzivého)
c) stětí na vlastní náklady sť atého
d) vyobcování
e) vypití sterledě různé velikosti (sterleď' je sklenice
sodovky, minerálky či vody ochucené solí a pepřem).
POZNÁMKA: Tato pravidla se nemusí dodržovat, p říp adně se mohou dodr
žovat pravidla úplně jiná.
Tato pravidla byla schválena 18. březnu 1966 a inovovánu 18. ledna 1990.