AmbrožAmbrož Postava Ambrože nosila černou vysokou špičatou
čepici, obličej měla zakrytý průsvitným plátnem, na sobě měla košili a na rukou
bílé rukavice.
Ambrož za soumraku láká děti sbírat cukrovinky, které rozhazoval,
a pak je honí koštětem kolem kostela. Chodí jen 7.prosince.
Podle legendy se kolem r.340 v galském Turínu v rodině
římského místodržiele narodil syn, jemuž dali jméno po otci, Ambrosius. Ještě v
době dětství malého Ambrosia jeho matka ovdověla a odstěhovala se do Říma. Zde
Ambrosius získal právnického vzdělání, kterého s úspěchem později používal
při soudních jednání jako přísedící soudce v Miláně. Císař jmenoval Ambrosia
r.370 místodržitelem v Inzubrie, Emilie a Ligurie, se sídlem v Miláně. Svůj úřad
údajně zastával svědomitě a přísně.
Po smrti milánského biskupa Auxentia v r.374, který byl členem
ariánské sekty, se lid a duchovenstvo shromáždilo k volbě nového biskupa. Hrozilo
nebezpečí, že katolíci a ariáni, kteří stáli proti sobě si navzájem ublíží,
proto rychle zavolali Ambrosia, aby sjednal mír mezi oběma stranami. Nakonec byl zvolen
za biskupa Amborisius, ačkoli nebyl pokřtěn a neměl žádné církevní vzdělání.
Císař Valentián I. potvrdil volbu a Ambrosius byl 30.listopadu 374 pokřtěn a po
důkladné přípravě přijal 7.prosince biskupské svěcení. Veškerý svůj majetek
rozdal chudým a žil a pracoval velmi neúnavně. Ambrož uměl velice výmluvně a
přesvědčivě kázat. Jeho pověst o řečnickém umění se roznesla po celé říši.
Mnohé panny, které ho slyšely, učinily slib ustavičného panenství, a proto jim
biskup Ambrož nechal postavit klášter, kde by mohly přebývat.
Roku 390 se vzbouřil lid v Soluni a zavraždil císařského velitele.
Když se to panovník Theodosius I. dověděl, nechal povraždit pro výstrahu sedm tisíc
lidí. Biskup Ambrož se nad tím velice zarmoutil a zakázal císaři Theodosiovi vstup
do kostela do té doby, než učiní veřejné pokání.
Biskup Ambrož byl dobrým znalcem hudby, jako první napsal ucelenou
soustavu hudebních děl. Napsal i výklad k Bibli a různé křesťanské spisy (29) a
listy (91).
Zemřel 4.dubna 397.
Svatý Ambrož patřil mezi čtveřici velikých církevních
učitelů společně s Augustinem, Jeronymem a Řehořem Velikým.
Svátek má sv. Ambrož 7.prosince.