Barborky (Barbory)

    Barborky nosily na Slezku bílé punčochy, bílou leknici (spodní košili), bílý kabát, na hlavě červený nebo zelený věnec s dlouhou pentlí. Jinde si oblékaly bílé šaty, kolem pasu modrou nebo červenou širokou pentli, na hlavě květinový věneček, někdy i korunku. Vlasy měly sčesané do obličeje, aby je nikdo nepoznal. V pravé ruce držely metlu a v levé uzlík nebo košík s dárky. Jedna z nich nosí i malý zvoneček. Na Nymbursku a Domažlicku měly na sobě bílé sukně, bílé blůzičky, zahaleny do bílého ložního prostěradla, obličej poprašený moukou. Na Milevsku byly oblečeny do volných černých šatů.
    Barborky chodí v průvodu o 3, 4, 5 nebo 6 postavách, v podvečer 4.prosince. Každá má v jedné ruce metlu, v druhé uzlík s dárky. Místy nosila jedna z Barborek na tyči nasunutou prázdnou tykev s vyřezanými otvory očí, nosu a úst. Tento "obličej" byl osvětlován svící umístěnou uvnitř tykve. Před vstupem do domu postavily Barborky tykev s hořící svící k oknu a metlou šlehaly o sklo. Jinde šlehaly metlou o dveře a zvonily. Po vstupu do světnice většinou moc nemluvily, jen vybízely děti k motlitbě slovy: "Modli se, modli se!", činili tak tlumeným hlasem, takže jejich výzva zněla spíš "muli se, muli se!". Kdo se nechtěl modlit, neposlouchal a špatně se učil, toho šlehaly metlou a hrozily mu, že ho vezme čert. Hodné děti Barborky obdarovaly dárky, a pak odcházely mlčky do dalšího stavení. Jiný charakter má obchůzka Barborek, z nichž jedna má v ruce košík s cukrovím a ovocem, které rozdávají malým dětem. Po vstupu do domu křesťansky pozdraví a začnou společně zpívat legendu o svaté Barboře. Po zpěvu pokleknou a modlí se, pak je za odměnu hospodyně obdaruje.

Legenda o svaté Barboře

    Barbora byla dcerou Dioskura v lithynském městě Nikomedii. Tajně, proti vůli svého otce, se stala křesťankou, nechala se pokřtít a přijala slib ustavičného panenství, nedbajíc otcovích domluv. Proto ji otec udal soudu jako křesťanku. Byla zbičovaná, ale její rány se zázračně hned hojily. Proto ji soudce nechal dál  mučit (pálili ji, drásali, prs ji uřezali). Pak ji nahou odvedli na popraviště, kde ji vlastní otec Dioskur uťal hlavu. Zemřela v roce 237, za pronásledování křesťanů císařem Maximinem. Její otec byl hned po popravě usmrcen.

    Sv. Barbora se ctí jako patronka proti náhlé a nenádále smrti. Je patronka a ochránkyní proti bouří, požárů a umírajících, proto se řadí ke "čtrnácti svatým pomocníkům". Je dále patronkou dělostřelců a horníků. Je zobrazovaná s palmou, korunou a věží.
    Svátek má 4. prosince.