Vánoční dary

    Koledníci dostávali za koledu o Štědrém dnu od hospodáře ovoce, pečivo, sladkosti i peníze. Nepřišel-li někdo někomu na koledu o Štědrém dnu, považovali to za hodně špatné znamení. Po staletí je dar jedním z nejdůležitějších způsobů a prostředků navazování, udržování a upevňování styků mezi lidmi. Věřili, že když někomu něco daruji, tak že je to stejné jako kdyby darovali něco ze sebe. Zvláštní druh obdarování byl spojen se "svátky čeledi", jimiž byly dny sv. Štěpána a Nový rok. Po celé období "svatých nocí" je charakteristické obdarovávání dětí. Hlavní nositele dárků byl Mikuláš a jiné bytosti předvánočního času. Lidé nezapomínali obdarovávat přírodu (stromy, studánku,...), ale i hospodářská zvířata.
    Dávání darů v předvečer Kristova narození, které začala prosazovat reformace v některých německých oblastech, pro niž bylo příznačné potírání kultu světců. Tento zvyk dávání dárků byl nazván CHRISTKIND (Ježíšek). Snaha vymítit obyčej mikulášských nadílek a nahradit je JEŽÍŠKEM se ani v protestantských krajích nesetkala hned s úspěchem. Vznik postavy vánočního dárce Ježíška nejde dále než do 16.století, kdy Luther energicky potlačil kult populárního světce Mikuláše. Vánoce se tedy změnily ve svátky obdarování pod vlivem protestantismu. Ježíšek (HeiligeChrist, Christkind, ale také Wihnachtsmann nebo Ruprechy) tak vlastně převzal funkci Mikuláše.
    U nás se tento zvyk rozšířil z Německa s vánočním stromkem. V dřívějších národnostně smíšených oblastech Čech a Slezska se vyskytoval vánoční dárce zvaný Krystyndle, Krystydle (tj.Christkind). V některých regionech nedostávaly děti dárky o Štědrém večeru, ale až ráno na Boží hod vánoční. Na západní Moravě chodil na Štědrý večer zvláštní bytost v podobě starce, zvaná Štědroň. Nosil Ježíškovy dárky. Velmi se podobal Mikuláši. Obdarování se stává jedním z výrazných znaků vánoc.