Koleda (Ščedruchi)

    Název KOLEDA se odvozuje od římských lidových přání Calendae Januariae.
    Je to tradiční obřad obchůzkového charakteru, jehož původním smyslem a postatou bylo přinést štěstí a blaho v hospodářském a rodinném životě. V Evropě vznikla koleda v předkřesťanském období a byla původně úzce spjata s jarním časem a měla proto v životě rolnického lidu rozhodující význam.
    Staří Čechové nazývali koledou obchůzku malých dětí i žebravých žáčků, kněží, zvoníků, kostelních zpěváků a učitelů, při kterých zpívali liturgické a lidové písně. Na koledu se chodilo téměř po celý rok, hlavně ve vánočním čase, o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok a na Tři krále. Kolední charakter měly také obřadní obchůzky předvánočního období. Na koledu chodívali i různé řemeslnické cechy, tak například v okolí Uherského Brodu chodívali na koledu řezníci, tzv. koleda řezníků nebo také koleda kominíků atd.
    Nejdůležitější složkou obřadu koledování jsou KOLEDY - obřadní písně, popěvky a říkadla. Koleda obsahuje přání všeho dobra, zdraví, štěstí, požehnání, úrodu na poli a hojnost dobytka ve chlévě. Přání jsou odrazem magických praktik. Některé koledy připomínají lidová zaklínadla.
    V náboženských koledách vystupuje Bůh, Matka boží, Ježíšek, andělé a svatí ale nejhlavnější podstatou vánočních náboženských koled je zrození člověka: radost a oslava jeho příchodu na tento svět, starost o jeho život. České vánoční koledy byly zaznamenány v českých kancionálech. Nejznámější je Šteyerův, Holanův a Božinův kancionál.Charakteristický styl mají zvláště PASTORELY - drobné vánoční jednohlasé i vícehlasé zpěvy a hudebním doprovodem. Byly komponované na české i latinské texty. Pastorely byly jádrem tzv. PASTÝŘSKÝCH MŠÍ ve svátek Narození Páně.
    V lidovém prostředí byly oblíbené VÁNOČNÍ HRY. Mezi nejstarší dochované kostelní vánoční hry patří tzv. Rakovnická vánoční hra z roku 1864. Jejím obsahem bylo probouzení pastýřů, jejich rozhovor s andělem, dary pro Ježíška a klanění novorozeněti. S pastýřským životem byly spjaty KOLEDNÍ VÁNOČNÍ HRY PASTÝŘSKÉ, z nich nejrázovitější jsou hry valašské, naplněné realistickými detaily ze života pastevců na horských salaších. Od konce 14.století byly předváděny církevní vánoční hry v kostelech a tzv. ŽIVÉ JESLIČKY, které byly podobné Vánočním hrám pastýřským.