Vánoční věštění a kouzla

    Lid prožíval předvánoční období obyčeji (vedle nábožensky laděného adventu), z jejichž průběhu vyzařovala zvláštní tajemnost. V tradicích evropských národů je rozšířená představa, že o dlouhých zimních nocích se přírodní síly dostávají do divokého zápasu, svět je zaplněn démonickými bytostmi, DIVOKÝM VOJSKEM. Slunce, symbol tvořivé sily jako by jimi bylo poraženo. Pohanské náboženství bylo v lidu zakořeněno tak silně, že nebylo možno je rychle a beze zbytku vymítit, proto církev dala ve svém kalendáři pevné místo světcům podle významných událostí jejich života (smrt, přenesení ostatků apod.), což vedlo k překrytí rozmezních dnů starého pohanského kalendáře.
    I přesto v období "svatých nocí" toužil člověk poznat, co ho v novém roce očekává. Z neznalosti přírodních zákonů vyplývá pověrčivost, která se stala základem věšteb, ke kterým se lid uchyloval zejména v den sv. Ondřeje, sv. Tomáše, sv. Štěpána, na Štědrý den, na Boží hod vánoční, na svátek Mláďátek betlémských, na Nový rok a na Tři krále.

Kult předků

    Kult předků je jedním z nejrozšířenějších motivů náboženských kultů. Povinností živých je zaopatřit potravou a jinými věcmi mrtvé a tím jim zajistit vše potřebné pro jejich život v novém stavu, do něhož vstoupili. S projevy kultu zemřelých se setkáváme nejen o vánocích, tak se objevují i o svátku Všech svatých, na Dušičky, o hodech, při svatbě, odvodech a dnes i při oslavách výročí osvobození naší republiky.
    Naši předkové zvali duše mrtvých na hostinu. Cílem tohoto obřadu bylo zajistit bohatou úrodu. Z hlubin země mohli mrtví posílat úrodu nebo zapříčinit neúrodu, mohli zabránit zemi rodit. Zemědělec očekával od mrtvých předků pomoc, proto je uctíval v různých ročních dobách, zval je na návštěvu do svého domu a připravoval pro ně hostinu. Proto po Štědrovečerní večeři nechávali zbytky jídla na stole (pro dušičky nebo andělíčky). Rolník dával sklenici nebo ošatku plnou různých obilnin pod stromeček (hojnost) obilí a spousta dalších zvyků.

Štědrovečerní věštění

• O Štědrém dnu nezametejte, nemelte obilí, nemalujte, nešijte, nevylévejte vodu na dvůr, nevynášejte popel, nevstávejte prudce od stolu, nic si nepůjčujte, neobchodujte, nekýchejte - to všechno může přivolat neštěstí, ba dokonce smrt.
• Večer před Štědrým dnem si dejte pod ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a ještě v posteli snězte, určitě vás po celý rok nenavštíví blechy, štěnice ani jiní "posteloví přátelé".
• U stolu by vás měl být sudý počet - přenese to štěstí.
• Štěstí přinese i seno pod stolem, což připomíná narození Ježíška v betlémském chlévě.
• Nohy stolu sepněte řetězem, tak vytrvá vaše rodinná soudržnost.
• Když se omotaly nohy stolu řetězem, nikoho pak v domě nebolely nohy.
• Jestli máte strach ze zlodějů, pak k řetězům přidejte ještě provazy - odpudí je.
• Pod ubrus (musí být bělostný a vydržet na stole až do Štěpána) dejte semena všech plodin, které chcete příští rok pěstovat. Pak je přidejte k ostatním, která budete sázet, a dobrou úrodu máte zaručenou.
• To, že pod ubrus patří i rybí šupina, určitě víte, jinak se bohatství nedočkáte.
• Pokrmů na stole má být devatero, protože devítka symbolizuje úplnost (je na konci početní řady) a je to číslo, které vyvolává zázraky.
• Čím větší hlomoz o "svatých nocí" tím víc bude pole úrodné a odpudí zlé duchy.
• Ochranou moc měl česnek.
• Častým zvykem bylo si blahopřát pod větvičkou jmelí.
• Hodně rozšířený zvyk byl políbit milovanou osobu pod jmelím.

Znamení budoucna

    Obřady vánočního období probíhaly v čase, kdy příroda vytvářela podmínky pro magii, tzv. osudové dny (den sv. Ondřeje, Štědrý den, Boží hod vánoční, den sv. Štěpána, Mláďátek betlémských a Nový rok). V osudové dny věřil lid v magii prvního příchozího, člověka, který jako první přišel v tuto posvátnou dobu do jejich příbytku nebo s nimiž se lidé potkali. Takový člověk se nazýval Polazník, jeho příchod byl očekáván se zvláštním zájmem a netrpělivostí. Závisel na něm osud hospodářství. Vstoupil-li toho dne do domu první muž, budou se v novém roce rodit samí beránci a býčci, jestli tato osoba byla žena, tak se narodí ovečky a kravičky. Zavalitý člověk signalizoval narození silného dobytka, vyhublý příchod hubeného zvířete. Dítě nebo děvče přinášelo do domu štěstí, svobodný chlapec radost, těhotná žena nemoc, mladý štěstí a starý neštěstí. Příchod Polazníka měl obřadní charakter a byl spojen s jeho obdarování.

Poznání lidských osudů

    Zájem mladých se soustřeďoval  především na poznání svého životního partnera. Dívky byly po této stránce vynalézavější a aktivnější než chlapci. Vánočními věštění zjišťovali lidé i další osudy: zdraví, nemoc, štěstí, neštěstí, smrt...

• Na svatou Barborku (4.prosince) měla svobodná děvčata uříznout třešňové větévky, ale nikdo ji přitom nesměl vidět. Pokud větvička ve světnici rozkvetla do Štědrého dne, signalizovala své ochránkyni, že do roka bude svatba.
• Svobodné dívky pojídaly o Štědrém večeru jablko ve vratech, když šel kolem jako první muž, tak v novém roce se vdaly. Ptaly se prvního koledníka, jehož uviděly, na jméno a povolání. Takového ženicha měly dostat.
• Vyjití první hvězdy ukazovalo směr, odkud přijde chlapci jeho vyvolená.
• Nezadaná dívka či žena může také vyhnat z domu psa a dívat se, kterým směrem poběží. Tam je totiž k maní ženich.
• Máte-li doma svobodných víc, rozkrájejte koláč na tolik kusů, kolik jich je. Pak přidělte každému svobodnému muži či dívce jeden kousek, povolejte psa nebo kočku (ale na tu nelze příliš spoléhat). Čí kousek si vybere, toho potká štěstí v podobě životního partnera.
• Další šancí pro svobodné jsou vánočkové patky. Bude-li jich devět, je svatba do roka jistá.
• Svobodná dívka si také mohla hodit pantoflem přes hlavu. Bude-li špička směřovat ven (ke dveřím), čeká ji svatba, bude-li namířena dovnitř, ještě si dívka počká. Jindy sledovala, kdo hozenou botu zvedne, ten se měl stát jejím manželem.
• Zjistí-li dívka podle střevíce, že se do roka nevdá, a chce vědět, za jak dlouho může svatbu očekávat, musí proto obětovat svůj vlas. Na tento vlas přiváže prstýnek a vlas přidrží co nejblíže skleničky. Kolikrát o ni prstýnek cinkne, než se ustálí, tolik let musí ještě dívka čekat.
• Dívka zvědavá na tělesnou konstrukci svého nastávajícího ji může odhalit při tahání polínek - zavře oči a vytáhne z hromady jedno polínko. Tvar polínka totiž prozrazuje, jak urostlého, pokřiveného, štíhlého či obtloustlého partnera jednou pojme za muže. Tuto věštbu však mohou vyzkoušet i mládenci, kteří si přejí znát tělesné parametry své nastávající.
• Neprovdané dívky se však mohou pokusit ještě blíže určit svého nastávajícího. Stačí, když tři lístky se jmény svých pravděpodobných ženichů zavážou pevně do kapesníku tak, aby ani kouskem nevyčnívaly. Čtvrtý kapesník zavážou prázdný a všechny kapesníky si položí na Štědrý večer pod polštář. Ráno, na Boží hod vánoční, jeden kapesník rozvážou a je-li prázdný, nikdy se nevdají. Tuto chmurnou budoucnost však mohou ještě změnit, pokud lístky se jmény přibalí do tří knedlíků, které na Boží hod uvaří, a osudem určený ženich bude v prvním rozkrojeném.
• Pohled do vody o Štědrém večeru věštilo buď svatbu nebo smrt, to podle co uviděla (obraz svatby, mládence nebo rakev).
• I bez má kouzelnou moc - když jím po štědrovečerní večeři zatřesete a budete při tom říkat "Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes" a když se někde ozve pes, partner se pak do roka dostaví, z té strany, z které štěkal pes.
• Chlapci na Nový rok pozorovali, kterou ženu potkají jako první, ta jim byla souzena i kdyby byla už provdaná.
• Podle lidové víry chránilo ostří sekery proti nemocím a úrazům, proto pokládaly na zem pod štědrovečerní stůl dvě zkřížené sekery.
• Když rozkrojíte jablko a najdete jádro ve tvaru hvězdy, budete celý další rok čiperní a zdraví. Najdete-li tvar kříže, do roka vás navštíví smrt.
• Hádalo se podle stoupání kouře ze zhasnuté svíčky, stoupá-li vzhůru, tak věštil zdraví, stoupá-li směrem ke dveřím, tak věštící osoba do roka odejde z domu.
• Řadu variant má pouštění skořápek. Nejrozšířenější je pouštění ve dvojici, kdy si dívka a chlapec rozpůlí ořech, dají do skořápky po svíčce a pustí je na vodu. Když se skořápky přiblíží, láska vydrží, když odplují, stejný osud potká i lásku.
• Svíčka v ořechové skořápce plující po vodě věští podle toho, jak daleko odpluje od okraje nádoby, jak dlouho hoří, zda se převrátí a či zhasne, pak se hádalo, zda člověk bude zdravý.
• S ořechy byl spojen i další zvyk. Po večeři se tři rozlouskly, jádro se vybralo a do jedné skořápky se nasypala zem, do druhé se vložil kousek chleba a do třetí penízek. Pak se skořápky zase slepily k sobě a uložily zpět mezi ostatní ořechy. O půlnoci si každý bral z plné mísy. Pokud někdo otevřel ořech naplněný zemí, čekala ho chudoba. Chléb ve skořápce předpovídal spokojený život a peníz prorokoval velké bohatství.
• Budoucnost se dala věštit i z lití vosku, olova i bílku vejce do vody.

Hádání osudu ze snu

    Lid považoval sny v době předvánočního a vánočního času za pravdivé a osudové.

• Na sv. Ondřeje si dívka dá pod podušku mužské nohavice, chlapec dívčí košili. O kom se jim zdá, toho dostanou za životního partnera.
• Dá-li si dívka na Štědrý večer ve chlévě pod hlavu uzlík s kousky jídla, tak může spatřit ve snu svého vyvoleného.
• Svobodná dívka si lehne o Štědrém večeru na postel a přitom pohybuje rukou nad hlavou jako by sela obilí a říká: " Seju, len, přijď můj milý sem, než bude bílý den!" Ve kterém směru sela, na tu stranu se obrátí. Dostane za muže toho, o němž se ji bude zdát.

Voda

    Důležitou funkci ve vánoční magických úkonech měla voda. V církevních pramenech se zákazy uctívání používání vody objevuje od 5.století do pozdního středověku. Lid připisoval velkou moc tekoucí vodě, proto chodívali časně ráno o Štědrém dnu a na Nový rok se na potok umýt, aby byli zdraví (někde se i koupali). V tekoucí vodě omývali také koně. Voda měla hluboký význam: očišťovala, dávala zdraví a podporovala růst.
    Podobně měla vliv i "tříkrálová voda" (voda posvěcená v kostele o svátku Tří králů). Kropili sní stromy, obydlí i stáje, aby vše bylo ochráněno proti neštěstí. Svěcená tříkrálová voda se ulívala do studně, potom měla čistou a zdravou vodu.
    Zvláštní moc měla také voda svěcená na sv. Hátu (5.února). Kropili sní obydlí, komory, stáje, sklep, stodolu i zahradu proti myším a při tom říkali: "Dnes je sv. Háty den, vystěhujte se všechny myši ven!". Toto pořekadlo se psalo také svěcenou křídou na budovu.

• Do studánky vhoďte jablko a ořech, bude v ní dobrá voda.
• Vykoupejte se ve strouze budete zdraví.
• Na svátek sv. Štěpána umývali vodou dívky chlapcům brzy zrána obličej, aby byli zdrávi. Chlapci jim to na Nový rok opláceli.

Oheň

    V době "svatých nocí" měl zvláštní význam i oheň. Obřadní zapalování ohně bylo kdysi obecně rozšířené u všech evropských národů. Ve vánočních ohních se spojoval kult zemřelých rodových předků s magickým úsilím o zajištění zdaru v hospodářském životě. Tento oheň byl posvátný. Co se s ním dostalo do styku, lid považoval za posvěcené, očištěné a mocné.
    Církev, která dlouho bojovala s lidovým kultem ohně a světla, nakonec vánoční a novoroční světlo nejen přijala a posvětila, a dokonce ho povýšila na svůj duchovní symbol. V lidovém prostředí se mnohdy staré ohňové obyčeje a obřady propojovaly s církevními obřadními průvody se svícemi. Církev přijala oheň do své obřadní soustavy a dala mu dvě základní podoby: věčné světlo a svícení svícemi (ve středověku i pochodněmi a loučemi). Vánoční světlo dodnes hoří v kostelech i v domovech a spoluvytváří podmanivost svátků. 

• Prosincové ohně označovaly nejen rozehřívání sluníčka, ale i začátek nového zemědělského roku.
• Oheň se nesmí vynášet z domu, jinak se vynese i štěstí budoucího roku.
• Při Štědrovečerní večeři házel hospodář nebo hospodyně do ohně kousek housky, chleba, jablko, jádro z ořechu a jiných pokrmů s prosbou, aby oheň domu neuškodil, nýbrž prospíval.
• O svátku Tří králů se stavení okuřovalo, když hospodář nebo účastníci tříkrálové obřadní obchůzky psali svěcenou křídou na dveře písmena K+M+B, event. jiné ochranné znaky. Dohořívající kadidlo zahrabali na zahradě, aby dala hodně ovoce.

Hospodářství

• Kravám dejte trochu kaše, větévku routy a tři ječné klasy - budou dojit a budou zdravé. Jestli chcete, aby máslo z jejich mléka bylo žluté jako slunce, přidejte jim do krmení ořechy od večeře.
• Koni nabídněte posolený chléb, aby byl výkonný.
• Slepici dejte pšenici, hrách a ječmen, bude dobře snášet vejce.
• Koze dejte jablko, aby měla sladké mléko.
• Kohout, pes a houser by měli dostat česnek, aby byli odvážní a dobře hlídali.
• Úrod ovoce mohl podle lidových představ ovlivnit hospodář klepáním na kmeny stromů, zahrabávání slupek z ořechů do kořenů.
• Zbytky Štědré večeře se zakopávaly do země, aby byla úrodná.
• Chasa dostala ráno od hospodáře koláče, které musela sníst ve chlévě, aby dobytek dobře žral.
• V okolí Prahy napodobovaly děti, schované pod stolem, kvokání slepic. Čím víc "kvokaly", tím větší počet kuřat se vylíhlo v novém roce.

Pranostiky - předpovědi počasí

    V předpovědích počasí vycházel lid ze starých pozorování přírody a zkušeností předků. Pranostiky mají povětšině reálný základ (tmavé vánoce-bílé velikonoce, bílé vánoce-zelené velikonoce).

• Jaký listopad, takový březen.
• Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
• Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.
• Jaký den na Obětování Panny Marie (21.11), taková pak zima je.
• Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
• Svatá Cecílie (22.11) sněhem pole pokryje
• Svatý Kliment (23.11) víc než kdo jiný si zimu oblíbí.
• Svatá Kateřina (24.12) přichází bíle oděna.
• Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
• Na Saturnina (29.11) skučí meluzína.
• Prosinec naleje a leden zavěje.
• Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
• Studený prosinec - brzké jaro.
• Na svatou Lucii (13.12) jasný den - urodí se konopí i len.
• Svatá Lucie ukazuje nám svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
• Svatá Lucie noci upije (a dne nepřidá).
• Závěj svaté Albíny (16.12) zaplavuje doliny.
• O svatém Lazaru (17.12) ucpi v senci každou spáru.
• Nepříznivé počasí o svátku Mláďátek betlémských znamenalo nemoci a úmrtí. Bylo-li ošklivé ráno, přinášelo nemoc a smrt dětí, dopoledne mládenců a dívek, odpoledne a večer smrt starších lidí. Jasné počasí věštilo zdravé a příznivý rok.
• Hospodyně rozkrojí jablko, vezme 12 jader a hodí je do vody. Kolik jader bude plavat na hladině, tolik bude v roce suchých měsíců.
• Je-li o Štědrém večeru obloha plná hvězd, tak slepice hodně ponesou a bude úrodný rok.
• Je-li na Nový rok před východem slunce červánky, bude neúrodný rok.
• Je-li na Nový rok dopoledne pěkně, bude pěkně na žně v kraji. Je-li odpoledne pěkně, tak bude pěkně na žně v horách.