Perchty chodili v podvečer svátků sv. Barbory, sv.
Mikuláše, večer před Štědrým dnem, o Štědrém večeru a v podvečer Tří
králů.
Vzhled Perchty se velice lišil a závyselo především na zvyku
kraje. Někde měla Perchta bílou řeznickou zástěru, vykasané rukávy a počerněný
obličej. Jinde byla v bílém nebo barevné sukni a vrchní sukni měla shrnutou nad
hlavu, obličej posypaný moukou. V některý vesnicích chodily Perchty s červeným
obličejem a červenou čepicí, v dalších měly černé šaty a černé vysoké
klobouky, obličej začerněný nebo zabílený. Odlišný charakter mají Perchty s
proutěnou škraboškou potaženou plátnem, polepenou červeným papírem a s
pohybllivým červeným jazykem. Vyskytovali se také Perchty oblečené v obráceném
kožichu, na hlavě nosily obrácenou beranici nebo papírovou škrabošku, která měla
podobu zvířete s rohy.
Perchta ráda straší děti, že jim za nestřídmost provrtá břicho
a vycpe je hrachovinou. Na Podřípsku Perchta číhala na lidi za rohem a mlčky jim
hrozila metlou. Ohlašovala se klepáním na okno a bušením na dveře, někde dokonce i
zvoněním. Na mnoha místech nabyly obchůzky Perchty ráz masopustního průvodu.