Štědrovečerní večeře

    Štědrovečerní stůl se pokryl bílým ubrusem a nohy stolu se ovinuly řetězem, aby zloději nekradli na poli. Pod stůl se dalo do misky obilí, na stůl česnek. Česneku se totiž už ode dávna připisovala zvláštní moc - posilující a ochranná. Vedle stroužku česneku se postavil křížek a svícen se svíčkou, posvěcenou na Hromnice. Hospodyně položila na stůl ještě bochník chleba a hrníček medu. Hospodář svázal několik klásku obilí, namočil do svěcené vody a vykropil jimi celé stavení. Nezapomněl ani na oheň v kamnech, aby nezlobil a nezapálil dům.
    Ačkoli se na Štědrý den brzy stmívá, nemohlo se rozsvítit, dokud nevyšla první hvězda. Hned poté zasedli všichni ke společné večeři. Ta byla ve všech rodinách vždy bohatá, neboť i ti chudší se snažili zaplnit vánoční stůl co největším množstvím pokrmů. Před večeří přednesl otec rodinnou modlitbu a poté zahájil večeři tím, že nakrájel chleba na krajíčky, které nesměl počítat. Pomazal je medem a podával je, počínaje nejstarším, všem přítomným. Zbyl-li krajíček nebo dva, znamenalo to, že někdo do rodiny přibude, chyběl-li, pak v příštím roce někdo zemřel. Potom následovaly ostatní chody, kterých bylo ten večer více než obvykle, neboť se věřilo, že čím více bude chodů, tím více bude mandelů na poli.
    Štědrost posvátného večera spočívalo v lidovém prostředí především v pestré skladbě pokrmů, kterých mělo být devatero. Prvním chodem byly oplatky s medem, někdy také s česnekem, šípkovými a jinými plody. Potom se podávala zasmažená polévka, nejčastěji s houbami. Oblíbeným jídlem byl zvláště KUBA z krupek, hub a s česnekem. Houby měly také, podobně jako česnek nebo med, o vánocích zvláštní postavení. Podle staré pověsti se jim totiž připisuje nebeský původ, proto někde měli k večeři i chlebové topinky s česnekem. Starým obřadním pokrmem byla KAŠE (prosná, krupičná nebo hrachová) symbolizující hojnost. Kaše se upravovala po staročesku - na sladko, sypaný cukrem a perníkem. Součástí večeře byl i tradiční moučník, k němuž patřila vánočka a štrůdl. Nezbytnou součástí bylo vařené sušené ovoce. Ryby byly jen vzácně, jen v bohatých rodinách a v rybářském kraji. Oběcně bylo rozšířené vánoční pečivo různého druhu a tvaru. Z tohoto výčtu je zřejmé, že střídmost v jídle, která panovala v adventní době, se o Štědrém večeru změnila v hojnost.
    Večeře se zahajovala a končila motlitbou, při níž se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny. Po skončení večeře se ještě od stolu nevstávalo. Hospodář si jako první vzal z mísy uprostřed stolu ořech a jablko. Pokud jím rozlousknutý ořech byl zkažený, věštilo to nemoc, případně i smrt. Ale vše mohlo být zachráněno jablkem. Hvězda, která se objevila uprostřed po jeho rozkrojení, předpovídala zdraví a dlouhý život. Horší bylo, jestliže se uprostřed objevil kříž. Jakmile byl s předpovědí osudu hotov pán domu, postupně zjišťovali svou budoucnost další, od nejstaršího po nejmladšího.
    Po večeři se snažili všichni vstát od stolu společně, neboť se věřilo, že kdo vstane od stolu předčasně, do roka zemře. Zbytky jídla pak odnesl hospodář dobytku. Pro drůbež byla nachystána jiná pochoutka - hrách nebo mák, aby dobře nesly. Kohout, houser a pes dostávali do žrádla česnek, aby byli po celý příští rok patřičně ostří. V jiném kraji dával hospodář kravám i koňům oplatky se zapečeným lístkem petržele, trochu medu, kousek chleba, zbytky pečiva, ovoce a sůl. Hospodář obdaroval také slepici, kohouta, husy a ostatní drůbež a nezapoměl ani na psa a kočku, ale i na stromy, mlýn, pilu, ... Obdarování bylo motivováno snahou o zabezpečení zdaru v hospodářském životě.
    Nepostradatelná byla zelená výzdoba při štědrovečerní večeři. Mnohdy nechyběl i adventní věnec, ale nejčastěji se používaly větvičky z chvojí, které se pokládaly na stoly nebo nápaditě zavěšovaly. Vzbuzovaly víru ve zdraví, úspěch a štěstí.